Zajíc, vlk a smrt

2. srpna 2008 v 15:45 | Zaneone |  Sloh
Sněží. Chumáčky krystalizované vody padají k zemi. Je to snad kouzlo. Příroda je tak mocná, že si to mnohdy nemůžeme ani představit. I takovéto obyčejné věci se někdy zdají být tak neskutečné. A téhle zimní sněhové noci plné magie a vzpomínek, se čas zastavil.
Zajíc pádí mezi jehličnatými stromy polepenými sněhem, jež víří všude kolem. Cestu mu tato potopa studeného bílého chladu značně stěžuje, ale běží dál. Běží seč mu síly stačí a srdíčko mu buší jakoby mu šlo o život. Taky že jde. Vlk, jež ho už pěknou chvíli pronásleduje, ho tam v dáli dohání. "Stejně tě chytím."Uslyšel zajíc vlkovo hluboké zavytí. Je ještě daleko a je otázkou času kdy ho dostihne, ale jakoby už zajíc cítil vlkovo funění na jeho mrňavém bílém ocásku.
Zajíc už ale nemohl dál. Vlk je veliký a silný, je pro něj mnohem jednodušší prodírat se kopci sněhu, utíkat přes celý les a pronásledovat svou oběť celé dny. Pomyslel si zajíc.
Schoval se do dutého kmenu starého dubu na kraji lesa. Teď už stejně nikam neuteče. Nemá dost síly na to, aby přehopkal louku a našel lepší úkryt. Zavřel oči a čekal.
Netrvalo dlouho a už slyšel jak se svalnaté nohy boří do hlubokého studeného sněhu. Otevřel oči. Viděl ty nohy v otvoru před sebou. Nad nimi se z čumáku mocného zvířete linula mlha, která halila oči, svítící jako měsíc, do smrtonosného hábitu. Šedý vlk se sklonil. Zavrčel a vyštěkl: "vylez!" Zajíc se ještě víc přikrčil ke zdi dubu. Vlkovi spadla na čumák vločka sněhu, po chvíli roztála a po mastné husté srsti stekla dolů k nohám. "Povídám vylez! Snad nechceš zemřít jako zbabělec. Bojuj! Jedině tak můžeš přežít." "přežít? Jak můžu přežít když se mě teď chystáš sníst?!" Vlk odfrkl a zajíc pokračoval. "Vlku, prosím nech mě žít. Ještě jsem si života neužil. "Brzy bude jaro . Chtěl bych vidět jak vše bude zase kvést. Po světě chodím pouze rok. Já chci ještě žít!
"Zajíci, ty asi o životě jako takovém nic nevíš, že?" "Jak to myslíš?!" "Poslouchej mě dobře. Život je neustálý boj s našimi představami, které si vytváříme. Některé se vyplní, jiné spadnou do jámy zapomnění. Život nám připraví kolikrát něco jiného, mnohem jiného něž jsme si představovali a to je
právě ten boj. Je to boj se životem. S námi samými." "Ale vlku to je nespravedlivé. Já se ještě nedožiji jara. A ta máš i rodinu. Já ne." " Víš zajíci, vše má své mínus a plus. Mám rodinu, ale jak to tak bývá něco za něco. Musím se o ni starat, musím dávat pozor aby měli co jíst, a taky je chránit před různými nástrahami. Ne jako ty. Možná jsi sám, ale neneseš takovou zodpovědnost. Život je složitá hra, která nemá pravidla." Vlk přimhouřil oči. "Není jasné proč jsme zde, a taky není jasné kdy nadejde náš čas . To ví jen ten co sídlí v nebesích. Říká se že, náš čas přijde až splníme svůj úkol." "Svůj úkol? A já nějaký mám?" Řekl zajíc. "Mám snad posloužit tobě jako večeře?" "Možná.
Pokud tohle ještě není tvoje chvíle, přežiješ, pokud však ano, i kdybys mi utekl nejspíš bys pad vyčerpáním. Ale na druhou stranu, máš pravdu. Je to nefér. Jde tu o přežití a přežijí jen ti nejlepší, ale nezapomeň, že je důvod proč jsi tu a s tím důvodem se rodíme.
Ano je to krutá hra a pokud se mimo ni postavíš, už do ní nikdy nevstoupíš."
"Takže mám umřít s tím, že je má smrt užitečná?" "Užitečná?Tím , že se takhle obětuješ,můžeš pomoci přežít někomu jinému. Bez zla není dobro a bez dobra není zlo." "Tak dobře, ale nebude to bolet, že ne?" Vlk se usmál.
"Neboj, smrt nebolí pokud se jí ovšem nebojíš" "Takže toto je můj konec vlku?" "Ne zajíci, tvá smrt je pouze začátek." Zajíc si povzdechl. "Vše je tak těžké, tak komplikované a kolikrát nemůžeme dělat nic. Ať jsem se snažil sebevíc, nikdy jsem nic takového nedokázal pochopit. Nikdy jsem ani nevěděl jak voní smrt. Někdo si myslí, že je zlá, ale není to pravda, že ne? Vodí po domově, po vzpomínkách. Teď když to vím, už se jí nebojím. Už to chápu vlku.
Zajíc zavřel oči. Jeho pravidelný dech se přerušoval až úplně vy
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Jsi tu? Jeden klik tě přece nezabije

.:Click:.

Komentáře

1 Zaneone Zaneone | 2. srpna 2008 v 16:03 | Reagovat

taká zase jedna blbost, ale psala jsem to už docela dávno, tak doufám že se to bude líbit.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama